Jana Kellnerová pro dokonalostsama.cz
7. 6. 2019 | DokonalostSama.cz
Jana Kellnerová je mladá úspěšná žena, která vystudovala chemickou fakultu, obor chemie potravin a při vysoké škole pracovala rok v marketingové agentuře jako projektový manažer. Poté si koupila jednosměrnou letenku na Bali, kde měla v plánu cestovat a nabrat síly.
Právě tady se po čase rozhodla vydat deník na 5 let. Vložit energii do něčeho smysluplného jak pro ni, tak i pro ostatní. Po návratu zpět do rodného kraje využila zkušeností projektové manažerky a netrvalo dlouho a pětiletý deník byl na světě.
Snila jste odjakživa o tom, že jednou něco napíšete a vydáte?
Takový malý splněný sen! Nebo možná velký? Už jako malá jsem s kamarádkou psala příběhy a pohádky do sešitů, které mám dodnes odložené ve velké krabici. Není se čemu pit, vzpomínky na jednom místě miluji. Ale že jednou vydám knihu, kolem které se bude točit celé mé podnikání, to se mi nesnilo ani v průběhu posledních pár let!
Kde a kdy vás napadla myšlenka napsat deník zrovna na 5 let?
Inspiraci k tomuto nápadu jsem sbírala na svých cestách po světě. Chtěla jsem si uchovat všechny nové vjemy a zážitky na jednom místě a postupně jsem tvořila kostru Tam & zpět. Zjišťovala jsem, co mi na deníku vyhovuje, a co nikoliv.
Chtěla jsem jeho skladnost, funkčnost, kvalitu i design. Chtěla jsem, ať je vedený, ale ne zas moc. Ať se k němu dostanu každý den i v časové vytíženosti, ale ať má krátké denní zamyšlení výpovědní hodnotu. A rok a půl na to uzřel světlo světa první výtisk pětiletého deníku Tam & zpět.
Jste vy sama dobrodruh nebo spíše domácí typ?
Dobrodruh tělem i duší! Na jednom místě příliš neposedím a do světa se vydávám poměrně často. Cestování vnímám jako neustálý přísun inspirace a nových podnětů. Mimo jiné, i Tam & zpět jsem se rozhodla vydat za hranicemi.
Na druhou stranu plánujeme opustit město a přemístit se do klidnější části naší republiky, ono totiž všechny ty nápady musí někde dozrát a přeměnit se v činy...takže jsem asi obojí.
Měla jste v plánu původně zůstat na Bali do konce života?
Neměla, i když zpáteční letenku jsem si nepořizovala. Cesta na Bali byla symbolem hledání mých vnitřních odpovědí. Potřebovala jsem se ztišit, abych uslyšela svůj vnitřní hlas a intuici, a na jógovém kurzu se mi to dokonale povedlo.
Je obrovské štěstí mít tu možnost zastavit se a uvědomit si, jakou cestou se chceme v životě vydat. U mě tato chvíle nastala po dokončení vysoké školy. V dnešním rychlém světě totiž často šplháme na žebříky opřené o špatné zdi a uvědomíme si to mnohem později, než bychom chtěli...
Ve vašem deníku lze cestovat v čase tam i zpět. Kdybyste měla možnost se i v reálném životě podívat zpět či do budoucna, do jakého období vašeho života by to bylo?
Jsem neuvěřitelně nedočkavá a do budoucnosti bych dozajista ráda nakoukla! Ale je pravda, že by pak člověku chybělo to „těšení se“ a hravá spontánnost, tak to raději nebudu riskovat.
Deník jsem vydávala s myšlenkou, že „teď a tady“ je to nejcennější, co máme. Poučit se z minulosti a vědět, kam směřujeme – to je nepochybně důležitá součást života. Ale uvést to do praxe můžeme jedině v „teď a tady“.
Vedla jste si sama podobný deník již dříve?
Jsem deníkově-diářový typ a podobných deníků jsem si vedla sama dříve už několik. Vždy mi na nějakém něco chybělo, a tak jsem si vytvořila ten vlastní.
Je deník určen pouze dospělým nebo ho využijí i děti?
Myslím, že deník je vhodný pro všechny generace, i když mladší děti mohou narazit na problém s každodenní udržitelností. Otázky v deníku jsou ze spektra celého života, a tak si troufám tvrdit, že od třinácti let je deník pro každého. Pro menší děti bych však volila jiný typ deníku, ale vždy dlouhodobého (3-5 let), ve kterém vidím smysl.
Jste kreativní duše?
Troufám si říct, že ano, ale vždy mě musí někdo usměrnit. Grafikovi dám zadání a on mi pošle výstup, který tomu zodpovídá tak ze 2/3. Bez upozornění mi ho poupraví tak, ať nám dává smysl, protože třeba představivost není moje nejsilnější stránka. A já mu jsem za to vděčná.
Jsem spíše studnice nápadů a pak dokážu zatnout, sepsat "to-do" list a odškrtávat jedno po druhém. To vnímám jako svoje plusy. Všechny mé mínusy však dorovnávají ti, se kterými dlouhodobě spolupracuji.
Jaké jsou vaše další kroky? Plánujete do budoucna vydat například 10letý deník?
Plánů do budoucna mám nespočet a doufám, že některé z nich stihnu ještě letos! Víceleté deníky jsou moje parketa a vidím v nich smysl, ale myslím, že nezůstanu jen u nich. Oceňuji hodnotu, která sepsáním vlastní knihy života vznikne, ale věřím, že k tomuto cíli vedou i jiné cesty. A už teď se na tyto realizace těším.
