Jak to dělám já: Jak si vyšperkovat svůj zápisník podle ambasadorky Lucie Skokové
18. 5. 2022 | Jana L.
Naše produkty nejsou jen pro nadšence s uměleckou duší, kteří si je vyzdobují krasopísmem a kresbami. Věříme, že začít s nimi může úplně kdokoliv. A možná tím v sobě probudit zapomenutou kreativitu – kdo ví! Chápeme ale, že obzvlášť úplným nováčkům přijde k ruce trocha inspirace. Domluvili jsme se proto s naší ambasadorkou Lucií Skokovou, že nás nechá nahlédnout do svého zápisníku. Jak s ním pracuje, aby jí dobře sloužil a přinášel #momentyradosti?
Lucko, proč sis z našich produktů vybrala jako svůj oblíbený zrovna zápisník?
Na zápisníku se mi líbí jeho obrovská svoboda. Je to vlastně sešit s tečkovanými stránkami připravený pro metodu Bullet Journal. Tečky jsou pomocníkem při psaní, rýsování, kreslení okýnek, kolonek a sloupečků, a zároveň jsou velice nenápadné. Nenarušují tak třeba malby, pokud se rozhodnu vyzdobit ho víc.
Cílem Bullet Journalu pro mě není se kreativně vyřádit, ale mít pomocníka, který mi pomáhá utřídit si myšlenky, zapsat všechny úkoly a plány a mít to všechno na jednom místě.
Zkus se vžít do role nováčka, že koupi zápisníku teprve zvažuješ nebo ho máš v ruce jenom pár hodin. Jak bys začala tvořit?
Vzhledem k tomu, jak je Bullet Journal strukturovaný, chápu, že někoho může ta bezbřehá svoboda děsit. Na druhou stranu na člověka každý den čeká čistý, nepopsaný list. Začala bych tím, že si z procesu zapisování udělám rituál. Věnujte si třeba deset minut denně, kdy si sednete a prostě vyprázdníte hlavu. Netrapte se tím jak.
Věřím, že když nějak začnete, třeba jenom psaním úkolů pod odrážky, postupně to půjde lépe. Díky rituálu si vytvoříte proces, který si začnete přizpůsobovat vlastním potřebám.
Kdo úplně tápe, tomu bych doporučila knihu Metoda Bullet Journal Rydera Carrolla, tvůrce této metody. Popsal v ní všechny možné přístupy a nápady, které se dají v metodě BuJo použít. Já dneska úplně miluju dny, kdy si uklidím pracovní plochu, zapálím svíčku, pustím příjemnou hudbu a začnu tvořit.
Kde hledáš inspiraci, jak tvořit?
Mám ráda kaligrafii a různé ozdobné styly písma, ale jsem v tom samouk. Na začátku jsem proto hodně využívala YouTube, abych si věci nastudovala, a stahovala si pro trénink různé písanky z Pinterestu. Ten je dodnes mým velkým zdrojem inspirace. Díky kaligrafii jsem si zamilovala brushpeny, což jsou fixy se štětcovým hrotem, kterými dodávám svému zápisníku pestrost a barevnost.
Myslím, že začátečníkům, kteří chtějí být trochu kreativnější, by mohly pomoct samolepky a washi pásky, „izolepy“ s obrázky z washi papíru. Těmi se dá zápisník zdobit, i když člověk není velký kreslíř a hodně to zvýší přehlednost zápisků.
Co je důležité říct, nenechte se odradit, když vám to na začátku nepůjde. Mně to taky nešlo. Můj úplně první zápisník byl ozdobený jen barevnými fixami, samolepkami, sem tam washi páskami, prostě tím nejjednodušším způsobem. Každý někdy začíná a zlepšení přichází postupně.
Jak pak konkrétně zacházíš se svým zápisníkem?
V mém BuJo najdete na začátku stránky, které využívám celý rok. Konkrétně je to roční přehled, kam si zapisuji události na měsíc a déle dopředu. Poté využívám různé kolekce, například seznam narozenin a svátků, seznam míst, která chci navštívit a knih, které si toužím přečíst. Někdy přidávám stránky s vision boardem na celý rok a stránku, kam lepím fotky. Řídím se heslem, že v BuJo se fantazii meze nekladou a jaké si to udělám, takové to budu mít, hlavně aby zápisník dobře sloužil mým potřebám.
Pojďme nakouknout ještě dál. Jak pracuješ s jednotlivými měsíci?
Na úvodní stránku měsíce si pokaždé maluji. Co malovat je vždycky oříšek, ale snažím se mít daný měsíc ozdobený tematicky. Čerpám z věcí kolem sebe, často z přírody, ale také z už zmiňovaného Pinterestu nebo z Instagramu různých kreativních duší. U akvarelu je potřeba dávat pozor v zápisnících, které na takovou tvorbu nejsou určené. Mohou nadělat velkou neplechu.
Zápisník od Tam & zpět ale na akvarely reaguje dobře a malba se nepropije, jen s vodou je třeba pracovat vždy opatrně. Kresbu pak doplním ještě nějakým motem nebo citátem nebo tvořením formou scrapbookingu, kdy na sebe vrstvím obrázky, fotky a samolepky čistě podle momentální nálady nebo očekávání a plánů.
A poté, když máš hotovou úvodní stránku?
Udělám si měsíční přehled na dvoustránku. Na levé stránce mám kalendář, na pravé úkoly. Podobně si vedu deník vděčnosti, kdy si k datům píšu, za co jsem daný den vděčná. Pomáhá mi to myslet pozitivně a víc si všímat a vážit maličkostí.
Ke každému měsíci si tvořím taky sledovač návyků, jednoduchou tabulku, kde si horizontálně napíšu přehled činností, ve kterých se chci zlepšit, a řádky mi slouží jako kalendář. Za splněné úkoly potom vybarvuju políčka.
Jak pracuješ s jednotlivými týdny?
Tvořím týdenní přehled, takový pohled z ptačí perspektivy. Je to jednoduchý layout, do kterého si vypíšu dny v týdnu a k nim pak připisuju události a úkoly, které potřebuji splnit a poznámky.
Týdenní layouty tvořím vážně jen sedm dní dopředu. Mám ráda, když jsem flexibilní, na druhou stranu velké vodítko na věci, kterým se chci věnovat, mám už na začátku v ročním a měsíčním přehledu. Takže v každém týdnu si řeknu spíš konkrétní kroky, které mě povedou k cíli.
U layoutu často měním rozložení podle nálady, ale i charakteru úkolů nebo podle toho, co jsem kde viděla a líbí se mi.
Máš ještě nějaké poslední doporučení nováčkům?
Nebojte se začít. Nenechte se odradit vším tím krásným, co vidíte na internetu. Začněte jednoduše a najděte si to, co funguje právě vám, což může být úplně něco jiného než to, co jsem tady popsala já. Čím déle budete metodu BuJo používat, tím budete lepší a kreativnější. Pokud tápete, koukněte na sítě, vždycky tam najdete něco jednoduchého, co se dá překreslit a pak upravovat.
Na začátku se vám nejspíš stane, že nesplníte všechny úkoly, co si naplánujete do denního přehledu. Netrapte se tím a prostě si je přepište.Já se řídím pravidlem, že pokud něco přesouvám víc než třikrát, ptám se, jestli je úkol opravdu nutné splnit. Na den mám většinou jednu, nejvíc tři priority, víc vím, že nejsem schopná zvládnout.
No a to nejdůležitější: neměřte produktivitu podle počtu splněných úkolů, ale podle jejich délky, náročnosti a dobrého pocitu z jejich splnění.
