Jak si zorganizovat hlavu s myšlenkovými mapami

Aby se vaše „chci“ mohla stát skutečností, musíte si je nejdřív umět představit. Uděláte ještě větší krok k jejich splnění, když si svoji představu namalujete. K tomu vám dobře poslouží myšlenkové mapy. Jsou součástí řady našich produktů a tímto článkem konečně i našeho blogu. Co to je? Jak s nimi pracovat? Níže je všechno podstatné, co vám pomůže zjistit, jestli je to nástroj vhodný pro vás a jak ho případně začít používat.

Co jsou myšlenkové mapy?

Je to grafický způsob poznámek, který vám pomůže uspořádat nápady a myšlenky do přehledné vizuální podoby. Myšlenková mapa vypadá jako pavouk. V těle má vepsanou základní myšlenku nebo hlavní slovo. Z něj pak vyrůstají nohy obalené nápady, které doprovází řada dalších prvků – slov, barev, čísel, to záleží na vás.

Za konceptem tzv. mind mapingu, jak se jim říká v angličtině, stojí Brit Tony Buzan. Myšlenkové mapy představil jako všestranný nástroj na uspořádání čehokoliv. Mapy poslouží stejně dobře ajťákovi, manažerovi, kreativcům, studentům i mámám na mateřské, které do nich mohou vyklopit všechny své úkoly. S jejich pomocí naplánujete pracovní projekt, napíšete text nebo zorganizujete stěhování.

K čemu jsou myšlenkové mapy dobré?

Toho je, že by to vydalo na celý text! Zaměřme se na to nejdůležitější. Za prvé: vysypat věci z hlavy na papír je mimořádně uklidňující záležitost. Obzvlášť když se hora úkolů celá vejde na jednu stránku. Hned vypadá splnitelněji, že? Nás osobně na myšlenkových mapách nejvíc baví „big picture“ – podobně jako pohled z věže na město, kdy stačí jedno mrknutí a máte jasno - co, kde, jak. Navíc když se na svoje záznamy podíváte takto z nadhledu, mozek se dopracuje k úplně jiným myšlenkovým asociacím a třeba vás napadne kreativní řešení, na které byste bez map nepřišli.

Informace z map si také mnohem lépe pamatujete (obrázek za tisíc slov, známe, viďte?) a snadněji vybavíte. Když si mapu pověsíte třeba na nástěnku nad pracovní stůl, pravděpodobně se vám nestane, že byste u daného tématu na něco zapomněli, nemohli si vzpomenout nebo byli v koncích, kam dál. Jeden letmý pohled a – víte.

Jak začít s myšlenkovými mapami?

První krok je úplně prostý – vezměte si list papíru nebo nalistujte stránku v našem Zápisníku nebo Nediáři a doprostřed napište hlavní slovo nebo frázi, tedy téma vaší myšlenkové mapy. Zakroužkujte si ho, ať je viditelné. A protože není nad konkrétní příklady, tady máte jeden od autorky tohoto textu.

Ukážu vám, jak s pomocí myšlenkové mapy vznikl právě tento článek.

Na začátku jsem si dala úkol napsat blogový text, v němž bych vám představila všechny základní a důležité věci týkající se myšlenkových map. Proto jsem začala tím, že jsem si doprostřed čistého papíru udělala množinu a do ní napsala „myšlenkové mapy“.

V druhém kroku jsem heslovitě vypsala všechno důležité, co si myslím, že by v textu mělo zaznít. Do okolí množiny jsem napsala slova jako „definice, důvody, tvorba, příklady“, zkrátka vytvořila hlavní větve mapy. A tady jedna poznámka na okraj: Tony Buzan říká, že maximálně by si měl člověk udělat sedm větví, protože u více hrozí, že se náš mozek ztratí. No - zkuste a uvidíte sami.

Následně jsem si sekce rozdělila na další heslovité podsekce, například: „definice – Buzan, mind maping, využití“. Pokračovala jsem tak dlouho, dokud jsem neměla pocit, že jsem na papír dostala všechno, co bych chtěla napsat do textu. A tady ještě jedna odbočka: Když si vytvářím myšlenkovou mapu pro složitější článek nebo povídku a hrozí mi, že se někde zaseknu, pomáhám si základními novinářskými otázkami: Co? Kdo? Kdy? Kde? Proč? Jak?

A je hotovo! Taková mapa mi dala asi osm minut práce, a přitom kompletní přehled o celém článku. Když ji teď mám před sebou, doslova na mě vystupují jednotlivé odstavce a hlavní body, které chci, abyste si z textu odnesli. Psaní je jednodušší a jasnější a také odsýpá.

Jednoduché mapy mi nevadí černobílé, u složitějších si větve někdy vybarvuju. Myšlenky z nich pak vystupují ještě výrazněji. Mapa je přehlednější a věci v ní uvedené jsou zapamatovatelnější.

Co k mapování potřebujete?

Chuť to zkusit, papír a něco na psaní a kreslení. Mapy se dají kreslit na obyčejné listy papíru nebo můžete využít naše produkty – například Zápisník nebo našeho nováčka Nediář. Z vlastní zkušenosti doporučujeme začít kreslit obyčejnou tužkou, která se dá lehce vygumovat – nebudete tak zbytečně škrtat a přepisovat, když se vám mapa na první pokus nepovede nebo se během její tvorby (anebo během projektu, na který je určená) věci změní.

Z toho důvodu taky doporučujeme si mapy archivovat. Ani nespočítáme, kolikrát se nám stalo, že jsme se na naše myšlenky chtěli podívat zpětně a ... nebylo kam.

Co dalšího by se vám mohlo hodit?

Tony Buzan dal před půlstoletím dohromady soubor pravidel, která by měl člověk dodržovat, aby z myšlenkových map získal maximum. Vepsal je do knihy Myšlenkové mapy, která vyšla i v češtině a kterou vám doporučujeme, pokud se chcete v této oblasti dál zdokonalovat.

Ale stejně jako u každého jiného organizačního systému, i tady platí, že myšlenkové mapy jsou nástroj každého člověka. Záleží hlavně na vás, jak je pojmete, aby vám byly co nejvíc užitečné. Nebudeme zakrývat, že jako jiné věci, i tato chce cvik, praxi a trpělivost. Tu vám v e-shopu bohužel zatím nenabízíme, ale jiné pomocníky k myšlenkovým mapám ano. Tak koukněte, tvořte a plňte si svá „chci“.




Další články


Rozhovor s Janou Kellnerovou, autorkou deníku Tam & zpět

Rozhovor s Janou Kellnerovou, autorkou deníku Tam & zpět

Můžete nám, prosím představit Váš projekt Tam & zpět, pětiletý deník? Tam & zpět je pětiletý deník s jedinečnou otázkou na každý den. Odpovědi na otázku daného dne...

Elena Olivarez: Můj pětiletý parťák

Elena Olivarez: Můj pětiletý parťák

Mám neskutečnou radost! A už se nemůžu dočkat! Dneska mi přišel balíček! Nádherný balíček a ukrýval něco, co mi bude dělat společníka na celých pět let! Pětiletý...

Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
OK   Další informace