Jak jsem s Tam & zpět napsala knihu: 10 návyků, které pomohou splnit sen i vám
28. 11. 2024 | Jana L.
Píšu pro vás tento blog. A kromě toho jsem si letos splnila jeden velký sen: právě mi vychází knížka. Díky spolupráci s Tam & zpět už několik let hledám recepty právě na to, jak dobře plánovat a efektivně pracovat, aby moje vize nezůstaly jen na papíře. Vyzkoušela jsem jich mnoho a tyto mi fungovaly nejlépe. Třeba pomohou i vám.
Foto: Jana Hartl
1. Mít jasnou vizi
Mám hodně věcí, které chci stihnout. A protože mě děsí, jak čas letí, roky jsem pracovala na spoustě z nich zároveň. Dokončená ale nebyla žádná. Nakonec jsem si určila jednoduché pravidlo: jeden až dva roky = jeden HOTOVÝ (odevzdaný, vydaný) mimopracovní projekt, přičemž se neupíšu k žádnému dalšímu.
Zaměřit se na jeden projekt mě posunulo dál než roky multitaskingu. A kromě toho je určitá pravděpodobnost, že takových projektů do konce života ještě pár zvládnu.
2. Mít mety na očích
Abych měla vizi srovnanou nejen v hlavě, kde ji mohou přebít nejrůznější pochybnosti, sepsala jsem si ji taky na papír. Konkrétně do papírového diáře Tam & zpět, se kterým pracuju denně a taky do plánovače, který mám vedle počítače.
Mety mám tak neustále na očích – je to nejlepší výzbroj na krize.
3. Spočítat si to
Kniha má průměrně 300 a víc stránek. Rok má 365 dní. To znamená, že když chci knihu napsat za rok, budu muset denně naťukat zhruba stránku. To mi ze zkušenosti trvá hodinu až hodinu a půl. Tedy za předpokladu, že mám nastudovaný materiál a mám věci promyšlené.
Kolik zaberou okolní práce spojené s knihou se odhaduje těžko, ale já jsem si dala zhruba hodinu na práci na rešerších a rozhovorech na každou napsanou stránku. Z toho plynou dvě hodiny práce na knize denně.
4. Rozdělit si větší práci na menší celky
Napsat 300 stran zní tak, že by to člověk rovnou nejradši odpískal. Ale napsat stránku denně nebo psát hodinu denně, to už se dá.
S vědomím, že to není „tři sta stran“, ale jenom jedna, člověk taky tolik neprokrastinuje. Přitom matematika je pořád stejná: z jedné stránky denně je 30 stránek za měsíc a 300 za rok.
5. Dobře se poznat
Během let jsem pochopila, že nejlépe se mi kreativně funguje a nejvíc práce udělám od brzkého rána zhruba do oběda, maximálně do dvou odpoledne.
To je pro mě klíčové, abych si dobře naplánovala den: ráno deep work, odpoledne spíš rešerše, administrativa, schůzky, případně rozhovory.
6. Pracovat s plánovačem
Dopoledne jsem si rezervovala na deep work. Dělám to tak při práci copywriterky a šla jsem na to stejně při práci na knize. Abych neměla tendence utíkat k něčemu atraktivnějšímu (jako například k nabídkám typu: Jsem ve městě, nepůjdeme na kafe?), vyznačila jsem si je jako nedotknutelné bloky v měsíčním plánovači.
Čím pečlivěji jsem tento čas měla modře orámovaný jako pracovní, tím složitější bylo ho porušit. Musela jsem mít opravdu dobrý důvod, abych psací blok v plánovači škrtla.
7. Vypnula jsem rušiče
Nejsem schopná úplně vypnout telefon, ale při deep work beru jen několik čísel: rodinu, školu a školku a doktory nebo kurýra.
Na počítači nemám otevřený WhatsApp, FB, Intagram ani žádné jiné sítě. Na dobu hluboké práce jsem se naučila vypínat i e-mail.
8. Držet režim
Mám ráda systém, řád a do jisté míry i stereotyp. Drží mě v lati, a tak se ho snažím držet i já. Co to znamená?
Vstávám pravidelně ve stejnou dobu, několikrát do týdne běhám, nedívám se na televizi a nechávám psaní být, když mi nejde – nahradím ho třeba tím, že ten den víc rešeršuju nebo přepisuju rozhovory.
9. Nechat si rozepsanou větu
Aby mě co nejméně stresoval nadcházející den, že nevím, co budu psát, hodně mi pomáhá skončit práci rozepsanou větou.
Nechávám si buď opravdu nedokončenou větu nebo dvě tři poznámky o tom, co chci zhruba zpracovat následující dopoledne. Psaní jde pak o tolik lépe! A ještě se na něho těším.
10. Pracovat v kavárně
Často je pro mě těžké pracovat doma, kde vidím nádobí, prádlo, drobky na stole a na zemi…
Anebo slyším partnera a děti. Chodím proto pracovat do kaváren, kde vím, že tyhle věci nemusím řešit, a ještě mě tam čeká bonus v podobě dobrého kafe. Je to funkční a zároveň nakopávací.
